Základy meteorologie
 

	1. Obecně platí, že s přibývající nadmořskou výškou tlak vzduchu:
		a) stoupá,
		b) klesá,
		c) zůstává stejný.
	2. Normální atmosférický tlak přepočtený na hladinu moře je:
		a) 993 hPa,
		b) 1013 hPa,
		c) 1023 hPa.
	3. Při stavu aneroidu 990 hPa je tlak vzduchu:
		a) nízký,
		b) vysoký,
		c) normální.
	4. Čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu přepočítaného na hladinu moře se nazývá:
		a) izohypsa,
		b) izobata,
		c) izobara.
	5. Na synoptické mapě je rozložení tlaku vzduchu znázorněno pomocí:
		a) izohyps,
		b) izobat,
		c) izobar.
	6. K měření tlaku vzduchu se na malých plavidlech nejčastěji používá:
		a) rtuťový tlakoměr,
		b) aneroid,
		c) anemometr.
	7. Beaufortova stupnice se využívá pro odhad:
		a) síly větru,
		b) oblačnosti,
		c) směru větru.
	8. Vítr je jihovýchodní. Znamená to, že vane:
		a) z jihovýchodu na severozápad,
		b) ze severzápadu na jihovýchod,
		c) z jihu na východ.
	9. Vítr je severozápadní. Znamená to, že vane:
		a) ze severu na západ,
		b) z jihovýchodu na severozápad,
		c) ze severozápadu na jihovýchod.
	10. Rychlost větru 4° Bft je asi:
		a) 6 uzlů (3 m/s),
		b) 12 uzlů (6 m/s),
		c) 20 uzlů (10 m/s).
	11. Rychlost větru 6° Bft je asi:
		a) 24 uzle (12 m/s),
		b) 18 uzlů (9 m/s),
		c) 30 uzlů (15 m/s).
	12. Oblaky vznikají:
		a) oteplováním klesající masy vzduchu,
		b) ochlazováním stoupající masy vzduchu,
		c) oteplováním stoupající masy vzduchu.
	13. Vysokými oblaky jsou:
		a) stratus, stratocumulus,
		b) altocumulus, altostratus, nimbostratus,
		c) cirrus, cirrocumulus, cirrostratus.
	14. Do středního patra oblaků patří:
		a) stratocumulus,
		b) altocumulus, altostratus,
		c) stratus.
	15. Mezi nízké oblaky patří:
		a) cirrus, cirrostratus,
		b) altocumulus, altostratus,
		c) stratocumulus, stratus.
	16. Cumulonimbus:
		a) zasahuje výškově do všech pater,
		b) patří mezi střední oblaky,
		c) patří mezi nízké oblaky.
	17. Cirrocumulus patří mezi:
		a) nízké oblaky,
		b) střední oblaky,
		c) vysoké oblaky.
	18. Všeobecný název pro jednotlivé vzájemně oddělené bílé obláčky vláknité struktury, často hedvábného lesku, bez vlastního stínu, které mají tvar vláken nebo jejich svazků, které nezeslabují světlo a jsou složeny z krystalků ledu je:
		a) cirrus,
		b) stratus,
		c) cumulus.
	19. Všeobecný název pro jednotlivé, obvykle zářivě bílé a husté mraky s ostře ohraničenými obrysy, které jsou buď ploché, nebo se vyvíjejí do výšky ve tvaru kup nebo věží, které mají téměř vodorovnou základnu poměrně tmavou a které jsou tvořeny z kapiček vody, je:
		a) stratus,
		b) cumulus,
		c) nimbostratus.
	20. Všeobecný název pro souvislou jednotvárně šedou oblačnou vrstvu bez určitých obrysů, ze které může někdy mrholit, je:
		a) altocumulus,
		b) stratus,
		c) cirrostratus.
	21. Všeobecný název pro mohutný a hustý oblak nápadně vyvinutý do výšky, jehož horní část je zploštělá a rozšiřuje se do podoby vějíře nebo kovadliny, který přináší nárazovitý silný vítr a lijáky, je:
		a) cumulonimbus,
		b) nimbostratus,
		c) cumulus.
	22. V teplé vzduchové hmotě se vyskytují převážně oblaky typu:
		a) stratus, stratocumulus,
		b) cumulus, cumulonimbus,
		c) cirrostratus, altostratus.
	23. Ve studené vzduchové hmotě se vyskytují převážně oblaky typu:
		a) cirrostratus, altostratus,
		b) stratus, stratocumulus,
		c) cumulus, cumulonimbus.
	24. Jestliže vzduchová hmota proudí nad chladnější povrch, než byla oblast jejího vzniku, je tato vzduchová hmota:
		a) studená,
		b) teplá,
		c) místní.
	25. Jestliže vzduchová hmota proudí nad teplejší povrch, než byla oblast jejího vzniku, je tato vzduchová hmota:
		a) studená,
		b) teplá,
		c) místní.
	26. Útvar znázorněný na synoptické mapě zobrazuje:
		a) tlakovou níži,
		b) tlakovou výši,
		c) hřeben vysokého tlaku.
	27. Útvar znázorněný na synoptické mapě znázorňuje:
		a) brázdu nízkého tlaku,
		b) tlakovou níž,
		c) tlakovou výši.
	28. Synoptická mapa slouží:
		a) k lepší navigační orientaci v dané oblasti,
		b) pro vyhodnocení povětrnostní situace,
		c) k zápisu trasových bodů uskutečněné plavby.
	29. Výška vlny se měří:
		a) mezi prohlubní a hřbetem,
		b) mezi dnem a maximálním vzdutím,
		c) mezi pobřežní linii a hřbetem vlny.
	30. Tlak vzduchu zpravidla měříme aneroidem v:
		a) metrech za sekundu (m/s),
		b) hektopascalech (hPa),
		c) procentech (%).
	31. Silný studený vítr ze severu nebo severozápadu se ve Středomoří označuje jako:
		a) Scirocco,
		b) Föhn,
		c) Mistral.
	32. Na synoptické mapě je takto znázorněna:
		a) studená fronta,
		b) teplá fronta,
		c) okluzní fronta.
	33. Na synoptické mapě je takto znázorněna:
		a) okluzní fronta,
		b) teplá fronta,
		c) studená fronta.
	34. Na synoptické mapě je okluzní fronta označena:
		a)
		b)
		c)
	35. Rychlost větru měříme anemometrem v:
		a) hektopascalech (hPa),
		b) procentech (%),
		c) metrech za sekundu (m/s).
	36. Na synoptické mapě je mrholení zobrazeno symbolem:
		a) obrázek
		b) obrázek
		c) obrázek
	37. Uvedený symbol na synoptické mapě znamená:
		a) sněžení,
		b) mrznoucí déšť,
		c) jinovatka.
	38. Uvedený symbol na synoptické mapě znamená:
		a) mrholení,
		b) déšť,
		c) kroupy.
	39. V průběhu působení pevninské brízy vane vítr:
		a) večer a v noci z pevniny na moře,
		b) ráno a dopoledne z moře na pevninu,
		c) v noci a dopoledne z moře na pevninu.
	40. Studený a nárazovitý vítr přicházející od severovýchodu dosahující někdy až síly vichřice se na Jadranu nazývá:
		a) gregale,
		b) fén,
		c) bora.
	41. Synoptická mapa znázorňuje:
		a) směry mořských proudů a větrů v jednotlivých ročních obdobích,
		b) doporučené plavební trasy,
		c) rozložení barických útvarů.
	42. Jestliže jsou na synoptické mapě izobary těsně vedle sebe, lze očekávat:
		a) slabý vítr,
		b) silný vítr,
		c) bezvětří.
	43. Jestliže jsou na synoptické mapě izobary od sebe značně vzdáleny, lze očekávat:
		a) slabý vítr,
		b) silnou vichřici,
		c) silný vítr.
	44. Jestliže se na horizontu objeví oblak cumulonimbus s vrcholkem připomínajícím kovadlinu, lze očekávat:
		a) bouřku, silný nárazový vítr,
		b) převážně pěkné počasí,
		c) dosavadní ráz počasí se nezmění.
	45. Červená obloha při východu slunce naznačuje:
		a) nemá žádný význam,
		b) převážně pěkné počasí,
		c) pravděpodobnost špatného počasí.
	46. Slunce zapadá za husté tmavé oblaky na horizontu. Oblaky mají červeně zbarvené okraje. Lze očekávat:
		a) převážně pěkné počasí,
		b) pravděpodobnost, že se zhorší počasí,
		c) nemá žádný význam na vývoj počasí.
	47. Část zemské atmosféry, ve které se odehrávají veškeré atmosférické děje se nazývá:
		a) troposféra,
		b) ionosféra,
		c) stratosféra.
	48. Na moři se tvoří hustší bílé čepice z přepadajících hřebenů. Podle Beaufortovy stupnice stavu moře se jedná o stupeň vlnění:
		a) 3,
		b) 4,
		c) 2.
	49. Hraniční linie, tak zvaná fronta, se vytváří:
		a) při úplném vytlačení studeného vzduchu,
		b) při putování různými oklikami ze západu na východ,
		c) při styku studené a teplé vzduchové masy.
	50. Nejnižší tlak se nalézá:
		a) na okraji rotující cyklóny,
		b) ve středu cyklóny,
		c) v horní části stacionární barické fronty.
	51. Jak se nazývá proces uzavírání teplého sektoru tlakové níže:
		a) anticyklóna,
		b) sekundární cyklóna,
		c) okluze.
	52. Ve středu anticyklóny je tlak:
		a) maximální,
		b) minimální,
		c) bez tlaku.