Chomutovské kormidelnické reje

Chomutovské kamencové jezero hostilo v sobotu 6.9.2014 závody dračích lodí, opět s naší účastí. Tentokráte však s ohledem na blížící se Podzimní festival ne s účastní závodní posádky, ale s účastí organizační.

Flotila závodích lodí totiž byla tvořena hlavně našimi loděmi, vedenými našimi zkušenými kormidelníky. To že jsou to profíci dokazuje i tato fotka, která dokládá, že ti nejlepší zvládnout trať závodu i bez koukání, protože ji už mají "načtenou"

Kormidelníci absolvovali jak závod na krátké traiti, tak rovněž závod na 1km, který končil za burácivého potlesku blížící se bouřky. Diváci obstarali potlesk, bouřka to burácení.

Každopádně to byl výborný zážitek. Report samotných kormidelníku se tu objeví jakmile se z toho výkonu vzpamatují. Byli prý tak unavení, že sami nedokázali zdvihnout lžici k ústům.

Splnilo se mi co jsem čekal a sice to, že jsem vyprovokoval kormidelnici Markétu k vypracování "Zprávy o pracovní cestě" aneb reportu o akci v Chomutově. No a tady je:

 

Malý kormidelnický report z Chomutova

 Prolog: 

Při konání závodů na různých místech naší vlasti tu a tam půjčujeme naše dračí lodě, nebo se nějakým způsobem podílíme na organizaci, ať již jejím celým organizačním zaštítěním (byť závody dračích lodích zajišťuje jiný subjekt), nebo se jich účastní jen „řidiči“ ovládající kormidla. Před každou akcí je každopádně potřeba připravit materiál tak, aby se mohly lodě lesknout ve vší své kráse, tedy aby byly obohaceny dračími hlavami a ocasy, lavičkami pro bubeníky i bubny a závodníci chtiví dosáhnout co nejlepších výsledků měli jak dosáhnout cíle a nemuseli se ohánět jen holýma rukama.

Nejinak se stalo před chomutovskými kormidelnickými reji, které se konaly na Kamencovém jezeře v sobotu 6. září. Již ve čtvrtek po klubovém tréninku jsme si pomocí jiných členů připravili materiál do hangáru.

Jelikož odjezd do Chomutova se vším potřebným dračím vybavením byl plánován na sobotu o půl sedmé, pro tři zúčastněné kormidelníky reálně hrozilo, že veškeré věci budou muset do dodávky nakládat sami ve velmi brzkých ranních hodinách, za temného rána, kdy všichni kohouti spí a ani ten nejprvnější nezakokrhá. A věřte, že nakládání vybavení do dodávky má svůj logicko-logistický systém a je časově náročné.

Naštěstí pro ony zúčastněné kormidelníky se objevila v pátek na loděnici jedna bytůstka, kterou obvykle řadíme mezi pohádkové zjevy či nadpřirozené postavičky. Na naší loděnici se totiž objevil hodný skřítek, který ještě večer provedl přesun lodního vybavení a jiných potřebných věcí z hangáru a hezky a systematicky je uložil do dodávky (Já tam byla a opravdu skřítka viděla! Samozřejmě jeho činnost byla pozorována tajně, aby nebyl rušen.). Následně tento skřítek poslal všem kormidelníkům SMS zprávu tohoto znění: „Na vědomost se dává, že za pozdního večera a temné noci řádil na loděnici skřítek. Nikým nerušen vyčmuchal klíče od přistanuvšího tranzita Foitova a naložil do něj vše k zítřejší akci potřebné. Jen lodě spoutat řemeny nedokázal. To již nechal k rannímu rozbřesku. Na shledání s vámi se v 6.10 teší váš skřítek lodní.

 Dějství kormidelnické:

Jakmile si kormidelníci přečetli skřítkovu SMSku, trochu zaplesali, že nemusí v sobotu vstávat v ukrutnou ranní hodinu, spěchat na první metro či autobus. Přesto ranní vstávání za kuropění nepatřilo k nejpříjemnějším začátkům dne.

Krátce po šesté hodině se tři kormidelníci v osvědčeném složení Markéta, Martin E. a Laco sešli na loděnici a napravili to, co křítek v pátek nezvládl. Lodě přivázali popruhy k vozíku a dokonce se jim podařilo vozík vytlačit ven z brány bez větších problému. Po nutné kontrole světel po zapojení elektriky vozíku k dodávce a zjištění, že brzdy, blinkry a světla si nehrají na blikající vánoční ozdoby, se vydali vstříc Chomutovu.

Cesta k Chomutovu ubíhala vcelku svižně a bez zádrhelů. Těsně před Chomutovem však posádka dodávky ignorovala odbočku na „Chomutov-centrum“ a držela se dále jen značky „Chomutov 7 km“ po nové rychlostní silnici. To se sice ukázalo jako maličko chybné, ale schopní pánové navigátoři si s nastalou situací dokázali poradit, a tak dodávka, kormidelníci i lodě bez bloudění dojeli k bráně kempu u Kamencového jezera. Po vjezdu do kempu však posádka přehlédla správnou odbočku na místo určení, poněvadž v daný moment byly zatarasena jiným autem. Proto řidič Laco musel s dodávkou a třináct metrů dlouhým vozíkem absolvovat menší „kopec-tráva-cross“ podél břehu jezera.

Po příjezdu na místo byl informován hlavní organizátor, že lodě jsou na místě a je zapotřebí je sundat z vozíku. Samotná dračí loď váží 250 kg a kdo si ji zkusil nést, ví, že s ní má co dělat i desítka namakaných chlapů. Organizátor si asi neuvědomil tuto skutečnost a k vyložení lodí poslal skupinku odrostlejších dětí. Vozík s loděmi byl naštěstí přistaven tak šikovně, že i tato dětská nádenická síla postačovala k tomu, aby lodě sjely díky rolnám přímo do vody. Na sundání třetí lodě z horního patra vozíku pak přispěchalo několik dospělých. Kormidelníci následně lodě nastrojili a opatřili vším potřebným.

Po deváté hodině začali do lodí nastupovat první závoduchtivé posádky, čímž kormidelníkům začala jejich pravá lodní šichta. Celkem se závodů na 200 metrů zúčastnilo  20 týmů (9 posádek v kategorii základních škol, 7 posádek v kategorii Hobby a 4 posádky v rámci GP), přičemž každý tým absolvoval tři rozjížďky. Startovalo se s „pevným startem“, tzn. že v jednotlivých vybójkovaných drahách byly ukotveny malé loďky, na nichž jejich obsluha držela záď lodi. Jelikož se jednalo o loďky, mezi kterými byl volný prostor a nikoliv o spojená mola, mohli kormidelníci najíždět obloukem zezadu, aniž by museli manévrovat couváním a jiným složitým najížděním ke startovním blokům.

Jednotlivé závody probíhaly v poklidném duchu bez zvláštních mimořádností. Patrně největší zkouškou bylo pro kormidelníky najíždění k molu a střídání lodí při nástupu a výstupu posádek. Zvláště loď ve druhé dráze a její kormidelník nemohl dovolit dojedší posádce příliš jásat a musel ji ihned po dojetí do cíle usměrnit, aby loď zbrzdila, nenarazila tak do lodě z první dráhy najíždějící k molu přednostně z titulu svého čísla a zároveň nezkřížila cestu lodi z třetí dráhy, která parkovala na protilehlé straně mola. K dispozici bylo totiž pouze jedno molo, lodě u něj stály po obou stranách po dvou a navíc bylo situováno tak, že při vyjíždění posádek ke startu se kormidelníci na několik metrů změnili v háčko-kormidelníky a posádky zkoušeli jejich um s řízením lodě při zpětném záběru.

Po vyhlášení výsledků rozjížděk na 200 metrů a krátké pauze byl odstartován závod na „1000“ metrů. Startovalo se obvyklým intervalovým startem po 20 sekundách od cíle dvouset metrového závodu, s otočkou vyznačenou třemi bójemi ve tvaru trojúhelníku a cílem opět na startovní linii. Tohoto závodu se účastnilo celkem 10 posádek, školní děti v něm nebyly zahrnuty. I toto dlouhotraťové klání bylo odjeto bez kolizí a jiných pádlařských či materiálových ztrát. Rozhodně to ale nebyla žádná nuda, neboť o předjížděcí manévry a přibližování se ostatním posádkám „na ocas“ nebyla nouze.

 Epilog:

Ihned po dojetí „kilometrového“ závodu a odstrojení lodí do holé podoby byly posádky z poslední rozjížďky požádány, aby pomohly naložit lodě na vozík. To ale ještě netušily, že se nejen na ně žene pohroma. Při třídění materiálu a skládání věcí zpět do dodávky začalo pršet, kapky čím dále více houstly a nakonec se k tomu přidal i zvukový a světelný doprovod. Hromy, blesky a kroupy zasáhly oblast Kamencového jezera tak, že po jejich odeznění po nich zbyla doslova potopa. Trávník u břehu jezera i v areálu kempu se proměnil v nekonečné moře a pískem na břehu tekla divoká voda o obtížnosti WW5. Za výše popsaného stavu se nestihl sklidit všechen materiál do dodávky a ledacos bylo podrobeno ledové masáži krup a bubenické show kapkami vody. Když bouře odezněla, naložil se zbylý mokrý materiál, vybralo se nekonečné množství vody z lodí, které se pod její tíhou pěkně prohnuly, a kormidelnická posádka odjela zpět ku Praze.

Na cestě zpět rovněž nebyly zaznamenány žádné komplikace. Poslední směna kormidelníkům začala po příjezdu k loděnici. Jestliže nebyl problém dostat vozík s loděmi ve třech osobách z brány, jako velmi náročný počin se naopak ukázalo dostat ho zpět na pozemek loděnice. Vozík jakoby ještě více ztěžkl. Jeho zaparkování by se dalo přirovnat k pohádce o veliké řepě: rozhoupat - roztlačit, překonat nerovnosti povrchu - posunout o několik metrů, a to vše při manévrování a nájezdu do brány. Po namáhavém úsilí se vše zdařilo a poslední tečkou bylo vyložení mokrého vybavení do hangáru.

Vrchnímu velení (VV) byla pouze poslána zpráva následujícího znění: „Hlášení kormidelnického praporu CHOMUT, akce OFF: průběh zdárný, žádné civilní ani materiální ztráty nezaznamenány. Osoby u bidýlka stojí však požadují trojí příplatek: 1. za brzké ranní vstávání, 2. za super bouřku s kroupami bezprostředně po dojetí závodu v době balení, 3. za pogrom při tlačení vozíku zpět k loděnici.“ (pozn. aut. – pogromem je míněno nejen značné úsilí dotyčných osob, ale i ještě jedna utajená skutečnost; z důvodu právní ochrany zde nemůže být zveřejněna). Na to byla praporu dána odpověď VV: S radostí jsem vyslechl hlášení o akci. Blahopřeji celému praporu za příkladné splnění rozkazu. Ujišťuji vás, že vše bude zohledněno. Pochvala vás nemine.“

Já tímto děkuji Markétě za její report a děkuji také kormidelníkům za práci kterou odvedli.

 

Odkazy:

http://www.cus-sportujsnami.cz/review/chomutovsti-draci-zarikavali-vodni...

www.ceskatelevize.cz/ivysilani//1178166846-zpravy/214411014000907/
Čas 21:45

Obrázky v článku přejaty ze serveru Sportuj s námi

Chomutovské kormidelnicke reje
Datum konání: 
Pon, 08/09/2014

Komentáře

Sloh

Ahoj Markét,

Ten sloh je tak typicky Jirkův, že se mi vnuká otázka zda ti se sestavováním té zprávy nepomohl.

Jako účastník závodů z druhé strany musím organizaci kormidel pochválit. Škoda že nelze zveřejnit tu druhou fotku. Kdo má vědět tak ví.

Vašek

Proboha, tohle opravdu Jirka

Proboha, neco takoveho by opravdu Jirka nemohl nikdy psat...

je to tak a co obří molo, bude dost pevné proti Bořimolu?

Nikdo nezhynul v hrůzách, je to těžkopádné a spojení "logická logistika" také není můj styl. Mé literární vzory jsou Hašek a Ringo Čech.
Stále také není zodpovězena otázka zdali bude velemolo či ne !? Nezapomeňme, že bude bezpochyby ruče taranováno!

Bude velemlok

Jirko,

buď klidný, při nastupování nezahyneš.
Molo bude.
I mléko bude...možná i smetana
...snad i Dvořák a Fibich.

Jan "Milhauz" Tomíček

Re: sloh

Kdepak, text je můj originál a žádný popis není fiktivní. Náš milý Jirka - Jiříček Močíto Fiala s ním nemá ani pomyšlením co dočinění. A sám víš, že skřítek se opravdu na naší loděnici objevuje :)

Poděkování

Jménem 1. rodinné chci poděkovat zúčastněným kormidelníkům za pomoc a správné hecování v závodě :-)
Hanka M.

Syndikovat obsah