závody v Rossau (Německo)


Untitled Document

16. 7. 2005

Rossau 2005

úvod

V sobotu 16. července 2005 se členové Pražského klubu dračích lodí zúčastnili festivalu v Rossau. Vzhledem k loňské účasti ve finále a dvaceti-centimetrovému druhému místu bylo cítit neskrývanou touhu úspěch zopakovat.

situace

Navzdory předpovědím se počasí chovalo kouzelně a jemné sluneční paprsky jakoby vybízely k vítězství. Kromě sluníčka a touhy po vítězství tu však oproti minulému roku bylo i několik změn. Někteří borci, kterými bylo podepřeno loňské téměř-vítězství, nepřijeli, jiní byli indisponovaní. Bylo hezké, že přišli tým podpořit. Ale, pokud se energie uložená v jejich svalech nemění v impulzy pohánějící loď kupředu, je pravděpodobné, že to pofrčí trochu pomaleji. Další změna byla ekonomicko-psychologická. Po nákupu vlastní lodě je klubová pokladna dokonale prázdná, a tak bylo nutné zaplatit startovné „z vlastní kapsy“. Postupně, jak jsme přicházeli zaplatit svůj díl (asi 8 euro), jsme si uvědomovali těžkou finanční situaci našeho klubu, což samozřejmě ovlivnilo naši koncentraci. Happy

začátek

kolize - before
jak nevyzpytatelné zavodění na dračích lodích může být. Stačí, aby kormidelník na moment ztratil koncentraci a dojde ke srážce. Za několik okamžiků plave na hladině jenom cosi, co ještě před chvílí byla dračí hlava na přídi jedné z lodí.

Ale pojďme od začátku. Na fotografiích je nejprve vidět optimistický příchod týmu. Rozzářené tváře trochu ochladil pohled na rozjížďku dvou lodí, která skončila kolizí. Dvě fotografie pořízené krátce po sobě dokumentují,kolize - after

warm-up

Tým rozhodně nezanedbal teoretickou přípravu. To je zásluha managementu a na některých obrázcích to je vidět. Naproti tomu fyzická příprava mohla být asi lepší.

organising
Dokonce i tak něžná team-buildingová aktivita, jako je rozpinkání volejbalovým míčem v kroužku, byla přijata velice vlažně a zdaleka ne všichni členové týmu se zapojili. To je téma pro management: "Jak zařídit, abychom se před naskákáním do lodi alespoň trochu zahřáli?"

excellent aesthetic Po estetické stránce nelze téměř nic vytknout – to se týká hlavně dívek – i když malé pochybnosti se objevily (Jano?). Pokusy o rozpohybování a protažení týmu pomocí procedury „rozcvička“ se setkaly s mizivým ohlasem. Slova jako: „To je dobrý.“, „Cóó?“ nebo dokonce: „Nepruď!“, vystihují situaci celkem přesně.

doubt

GO!

Pojďme k závodění. První rozjížďka – nerozcvičený tým a prázdná týmová pokladna. Sečteno a podtrženo – porážka. Jdeme do opravné jízdy. Je to situace, kdy není co ztratit. Navíc jsme trochu rozpohybovaní z minulé jízdy. Vítězíme a jdeme do osmifinále. Jenže tady na nás čekají oblíbení „Gumídci“ – zdejší favorit a dosud neporažený tým. „Dávají“ nám celou loď a my se můžeme těšit, že za rok se vrátíme a zkusíme to znovu a lépe.

zákulisí
a
závěr

Ulli & MilenaNa závěr několik drbů ze zákulisí. Někoho bude zajímat, kdo je ten chlapec v bílých kraťasech a černém tričku se světlým lemováním. To je Ulli. Posila z Drážďan, kterou přivedla Milena. Ulli a Milena se poznali před deseti lety na letním táboře. Od té doby se neviděli. Až nyní – na festivalu dračích lodí. Nádhera:-)
A na konec napínavá příhoda. Milena:-) udělala zajímavý experiment. Chtěla zjistit, jestli je možné dostat se přes státní hranice bez dokladů. Poslala tedy své doklady napřed a pak zkoumala, jak se dostane domů. Spoléhala na celníky, kteří doklady nebudou vyžadovat. Bylo to trochu adrenalinové. Podle Mileniných slov, jak se později svěřila: „Tý jó, víš, jak jsem měla staženej zadek?!“, to muselo být opravdu vzrušující:-)

Do kroniky PDBC zapsal Hroch
Datum konání: 
Sob, 16/07/2005