Pražský klub dračích lodí

Patagonie s Jozem a Katkou
1.2. Odletame z Vidne a cestou tam nam Milan s Rencou oznamuji, ze neprijedou za nami. Renca ma zdravotni problemy.
2.2. Preletame pres Madrid, Sao Paulo do Rio de Janeiro. Let byl klasika.
3.2. Huraa v Rio. Z letiste se nechavame odvezt primo na plaz Ipanema - dle doporuceni mistnich.Tam si doprejeme koupacku v chladnem Atlantiku a nesmi chybet kokosovy orech. V podvecer jedem hledat ubytko do casti Botafogo jak nam poradil jeden mistni. Vystoupime z metra na Botafogo a potkavame skupinku nemeckych mladych holek a tak se ptame na ubytovani. Doporuci nam Ace hostel kde bydli. Ty holky sem tam za celou dobu nevidel :(V hostelu maji pro nas misto a tak se ubytovavame. Pak uz jen spanek.
4.2. Rano vydatna snidane jako bych nejedl tyden - samoobsluha :) A vyrazame za prvni pamatkou. Pan de Azucar, neboli hora Homole cukru. Odtud vyhled na mesto, ocean a okoli. Po pravde,nic moc zazitek. Pak na svetove znamou plaz Copacabana. Tam po predeslich zkusenostech nepujcujeme lehatka a slunecnik, ale obsadime si ten, co je volny. Abychom jim nechali zarobit, kupuji kokosove orechy.
5.2. Zatim jen nudne zazitky a tak jedem do centra. Nedele rano, vystupujeme zastavku pred centrem na Uruguaiane, kde dle mapy je nejvic kostelu. A ja ze si je odfotim na svem novem fotaku Nikon D7000. Opliskana ctvrt, ale o to vic autenticka. Bezdomovci na schodech cumi na nas jeste se zalepenyma ocima. Po pul hodine foceni a okukovani drsneho zivota kolem centra se na nas vrhne 4 clenni skupinka mladych. "Give me money!" krici na mne mladik a za poutko fotaku me roztoci a padam na zem. Katku obtezuji holky a tak zacne rozdavat peste. Je jich moc a vytrhli ji tasticku na doklady. Ale pestny souboj vyhrala. Ja uz na nohach a rvu na mladika ktery se vzdaluje odemne. Vidim, ze i Katka se zbavila holek. Jsme u sebe a ptame se, jestli jsme OK. Katka ma maly monokl a boli ji pest od boxerskeho vykonu. Prisla o tasticku kde byla mapa, kapesnicky, pero a podobne. Doklady a penize jsou v tasticce u tela. Mne boli narazeny bok a loket. Fotak sem uchranil, jen pri padu to schytal objektiv. Nerozbil se, ale nefunguje clona a autofocus. Nastesti muzem fotit alespon na manualfocus. Odchazime o ulici dal kde je hotel Ibis a tam turisti, takze bezpecno. . Otrasame se ze zazitku a obejimame se jak jsme to zvladli - i to pocitame mezi zazitky. No posudte, kdo se z vas muze pochlubit, ze se porval v Rio de Janeiro s mistnima, ha?! Pak shanime mapu abychom blbe nezajeli - jiz jsme opatrny. Pokracujeme dal ke katedrale a do hostelu. Pak jeste na sochu Jezise Krista. Najsam super vyhledy a fotim na manual. Manualfocus je otrava a chci jet koupit novy objektiv. Vecer skvela vecera a hajde do hajan.
6.2. Rano jedem kupovat objektiv. Koupili jsme Sigmu 18-200. Lepsi jako predesli. Noo a uz je cas jet na letiste. Vecer odletame pres Buenos Aires do Ushuaia.
7.2. Ptiletame v 10h na cas. Dosud max spokojeny s Aerolinas Argentina i pres ruzna upozornovani. Ale nenalezame nasi batohy a s nami dalsi polovina lidi z letadla. Mame pockat do 16h kdy prileti dalsi let a slibuji, ze batohy tam jiz budou. Cas vyuzijeme k planovani nejblizsich dni, k obedu a spanku. Batohy mame a tak dem do kemu Pista Andina na dopuruceni od kamose Tondu. Vecer jeste vybirame 1000 peso a sup na nakup potravin. Zaspavame v stanu s plnym briskem. "Sweet dreams".
8.2. Jedem hledat odvoz na nas prvni trek Dientes Circuit na ostrove Isla Navarino. Mame rezervaci na 10.2. V meste potkavame par z Ostravy a dohadujeme odpoledni trek na blizky ledovec Martial. Balime stan a hajde k ledovci. Jedem na tezko, prespime nad mestem. Na Martialu potkavave Ostravaky a mnoho jinych krajanu i ze Slovenska. Kuky se tam potkal s braskem. Toje nahoda, co?! Vecer sme nalezli spani nad Ushuaia u reky v malem kanonu. Nadhera!
9.2. Hezke vstavani a znovu do mesta pro dalsi info jak pak z Ushuaia. Zebychom dali odpoledne trek v Tiero del Fuego? Hmm, 1200CZK za 3h prochazku bez moznosti prespat je moc a nejedem. Jedem na mistni plaz, 1,5h chuze na tezko kde prespime.
10.2. Budi nas priliv a jedem do mesta abychom stihli odvoz na Isla Navarina. Zkousim stopovat a hned zastavuje jeep. Batohy na korbu a my na sedadla. Jsme tam o hodinu driv. Prevoz malou motorovou lodi na islu do Puerto Navarino. Odtud jeste jeepem 55km do Puerto Williams. Cestou mame uzasne vyhledy na krajinu a fotime vse. V podvecer se vyberame na trek. Po 1h chuze spime u reky Rio Robalo.
11.2. Pokracujeme pres vrchol Cerro Bandera k jezeru Laguna de Salto kde jsme si dali obidek - bageta s jaterni pastikou. Mnam. Dale pres sedlo Australia, vedle Laguda del Paso, sedlo Passo de los Dientes odkud jakoby vstupem do klimatizovane mistnosti se ochladilo o 9st. Odtud uz nebylo jine pohori az k Antarktide, ktere by delalo tepelni stit.
12.2. Vecer nam zaprsalo do stanu pres vetrani, tak sem to musel vytuningovat igelitem.
13.2. Ve 12h., Dientes circuit dokoncen za 3dni, misto 5. Trek doporucuji vsem! Mne krajina hodne pripominala Vysoke Tatry.
14.2. Tulky po Isla Navarina a doprali jsme si moc jidla.
15.2. Presun do Ushuaia, stop k Valle los Lobos na trek k Lago de Esmeralda.
16.2. Vystup na Lago de Esmeralda a dal. Moc moc hezky jednodenni vylet. Pak stopem na sever. Kamionem do Tolhuin a Renaultem do Rio Grande. Prespani u Hectora a Limy. Od te doby, pratele na vzdy. Uz jsme v kontaktu. pres Facebook. Hehe.
17.2. Presun busem do Punta Arenas. Nakup vyletu k tucnakum a tulenum, rezervace busu do Puerto Natales. A vecer sehnani ubytka az na 7. pokus.
18.2. Budicek v 5:30. Od Katky sem rano dostal k narozeninam olivy na ktere sem mel hroznou chut. 6:40 uz cekame v cestovce na vyket. Odvazi nas do pristavu a frcime k ostrovu Isla Magdalena. Tam hodne moc pinguinos a u ostrova Isla Marta, tulene. Cestou jsme fotili kormorany vseho druhu, ale delfina se nam napodarilo, protoze kolem nas bleskove proplul se tremi vlnami nad vodou. Po navratu do mesta jeste mistni cintorin a 2h cesta do Puerto Natales. V PN jsme hned nasli ubytko a sli na nakup jidla do Unimarketu.
19.2. 2h busem z PN do Torres del Paine k jezeru Laguna Amarga. Odtud zacal nas dalsi skveli trek. Omylem jsme zajeli k Refugio Las Torres a ne smer ke kempu Seron. Katka byla rada, protoze chtela i tak jet jen "W" trek a na cely okruh. Vecer jsme zakempovali v kempu pod vrcholky Torres del Paine. Pak uz jen 45min. vystup na vyhlidku k Torres. 8h na nohou.
20.2. Side trip do Japanese camp, navrat k stanu a pres Refugio Los Cuernos do kempu Italiano. Ten pochod bol straaasne dlhy a nudny :( Nebyt toho ohne spred 2mesicu, nevim co bychom obdivovali. 11h40min na nohou, 940m nahoru, 1280m dolu.
21.2. Rano budicek v 6h, snidane a side trip do Francouzske doliny, dal do kempu Britanico a jeste na vyhlidku. Z hory Cumbre Central padali laviny v primem prenosu. Na vyhlidce krasna panorama v 360st. Rychle musli tycinku a musime zpatky. V kempu jsme dali obed a ve 12:15 vystartovali na nas najdelsi trek. Pres refugio Paine Grande, dal k Refugio Grey, kdy jsme konecne spatrili pro nas nejvetsi atrakci, nadherny, monumentakny ledovec Gray. Aaa jeste dal do neplaceneho kempu Los Guardas. Vecere a vyhlidka na ledovec jiz v papucich. To v TV nezazijete! Prijemne znaveny jdem spat, konci nejkjsi den celeho okruhu. 12h48min na nohou, 37,6km, 1470m nahoru, 1400m dolu.
22.2. Rano si privstaneme a dem na vyhlidku k ledovci fotit vychod slunce. Pak strme do sedla Paso Guardas a az do kempu k Refugio Dickson. Tam po prve platime za kemp (3500peso/osoba). 11h57min na nohou, 1539m nahoru, 1582m dolu.
23.2. I dnes rano vstavame brzo - nejak se nam ty vychody slnka zalibili. Fotim pohori ponad ledovec X, ale pak hned na cestu. Dnes musime ujet dva dny podle pruvodci knizky, abychom se tu pak nenudili. Ty rana jsou fakt nadherny! Fotim cestu, hory, ledovec. Vse hyri nadhernyma varvama.Pred 12.h jsme ujeli 19km, obidek a koukame kdy ze nam de bus. V 19:45, nebo 14:30. V 12:15 rikam, ze az do toho dupnem, zvysnych 10km zvladnem do 14:30 a stihnem vecer nakup cerstvych nepraskovych potravin. Katka souhlasi a uz se za nama jen zaprasi. Po asi 45min mijime smerovku a tam pisou, za jeste 10km. Ty joo, zeby chyba v mape, nebo na smerovce?! Valime dal. Na cestu si poustim pisnicky id Deda Mladek ilegal band a ty rychle pisnicky nas hezky zenou. Jeste 15min. a bus odjizdi! Koukam do dalky kde je to posledni klesani, ale vidim cestu co stoupa a smutne konstatuju, chybi nam 15 min, takze smula. Chyba byla v mape :( Zastavujeme, pijeme vodu na kterou nebyl cas a vyzouvame boty,.masirujeme otlacene nozky, necomalo pojime a s vthledenba Torres del Paine zaspavame. Po hodine se budim, fotim a budi se i Kacka. Pak pokracujeme v klidnem tempu jeste hodinu k autobusove zastavce u Lago Amargama, je presne 17:00. Do PN prijizdime po 22.h a dem do puvodniho hostalu. Tam skupina mladych izraelcanu nam nabizi dusenou zeleninu s bramborem co nesnedli. Jee,ono to neni z prasku! Dobre napapany zaspavame. 9h55min na nohou, 578m nahoru, 695m dolu.
24.2. Jsme v Puerto Natales,berem 1den dofcu, neboli restday. Delame nakup prvnich darku. K obedu mam flakotu hoveziho masa s bramborem, olyzuji se az za usima.
25.2. Rano presun do El Calafate v podvecer zkusime stopovat k ledovci Perito Moreno (75km). Zastavuji nam dva Francouzi s Kia Soul. Taky chteji na Perito Moreno. Ale v podvecer jim prijde moc vyhodit 100 Argentinskych a ze se sem vrati zitra rano. Dohadujeme se, ze my tu zastanujeme a rano nas vyzvednou.
26.2. Tak se i stalo. Dle dohody v 9h, +20min (i tak dobry na francouze) nas nabiraji. 4h si uzivame ledovec a zpatky do mesta. Tam je pozyvame na skvelou argentinskou zmrzlinu a loucime se. Jeste nakup, protoze chceme do El Cholten a tam je o hodne draz. Vecer chyame stopa, ale jen k hlavni ceste Ruta40. Vystupujeme a hned zastaveje malinkate VW Polo. Maji 2velke kufry a nechceme je omezivat jeste nasima a tak odmitame odvoz primo do El Cholten. Pak uz jen par aut a nic. Musime prenocovat u silnice.
27.2. Rano zastavuje prvni stop, nakladak. Hadzeme bagle na korbu a pry my taky. Nuz naskocime a uz se natrasame. Po 30min nam zacina byt zima. Mavame projizdejicim autam a maji z nas legraci. My taky, proc ne?! V dakce vidim znamu Kia Soul, mavame a rehli se na nas, foti nas a jedem prestupovat. Ridic nakladaku se cuduje jak jsme je stopli, ale nachava nas vystoupit. U francouzu se zahrivame a zjistujeme, ze venku je 11st. C. Nateseni kecame a prijizdime do El Cholten. Tam se opet loucime. Kupujeme benzin na retro (min 50roku stara) cerpacce a hajde na trek do NP Los Glaciares kolem hory Fitz Roy. Smer Lago Torre. V lese vykladame veci navyse a obedvame. Chodnikem nas miji francouzi, jenom si zamavame. U Lago Torre dem jestena side trip. Tam se na slunicku v tichosti vyhrivaji francouzi. Chvili pokecame a my jedem jeste kousek dal. Vecer dem spat do bkizkeho kempu De Agostini. Jsme 3 stan Husky.
28.2. Spime asi do 10h, tento trek berem pohodove. Pak kolem Lago Nieta, Hija a Madre az do kempu Poincenot. Tam potkavame par z Cech (Petr a Vierka) co 1r pracovali v Kanade a nyni 9m cestuji. Hodinu pokecane a dem jeste na Lago Sucia, v nensi doline vychodne od Fitz Roy. Vecer se dohadujeme s Petrem a Vierkou, ze rano pojedem na vychod slunka na vyhlidku pod Fitz Roy.
29.2. Prestupny rok - mame den k dobru. Budicek v 5h, 1h vystup a jejdaa jaka to nadhera! Sestup a rozhodujeme se, ze nepijedem ceky trek kolem Fitz Roy, ale zitra na 5dni round trip pres Passo del Viento a kolem ladovce Viedma. Dnes dopo jeste okukneme Lago Piedras Blancas i s ledovcem a jedem do El Cholten. Prespavame v lesiku jak jsme tam nechali nase veci navyse.

1.3. Nakup zasob na 5d, email domu (telefony tady namaji signal a internet je hrozne pomaly) a vyrazame. Cestou krasne vyhledy. Pak ztracime chodnik, pac je tento trek znamu jen mistnim. Ale po hodine bloudeni a overovani polohy nachazime opet chodnik a uz sede lehce. K dnesnimu finale, Lago Toro prijizdime se skvelum casem v 18h. Vecer prsi a priserne fouka.
2.3. Dle doporuceni Turist centra nemame pokracovat do Passo Viento pokud rano fouka. Takze budicek v 5:30 ale jelikoz prsi a fouka, spime dal. Snidane v 11:30 a zpatky do spacaku. Karty, pexeso a tak ruzne az do vecera protoze se pocasi nemeni.
3.3. V 8h vykouka slunicko ale fouka dal-alespon mame suchy stan a tak balime. Vystartujeme a za hodinu znovu prsi. Po 4h jsme rekordne rycho zpatky v El Cholten a jedem nakoupit cerstve pecivo a do hostalu osusit se, osprchovat, prat.
4.3. Brzo budicek, ke snidani ovoce s polentou a plny sily muzeme dal putovat. V Nedeli z autobusu skoro nic nejezdi a na prejezd do Bariloche bychom cekali 3 dni. Rano na krizovatce v El Chilten uz stoji prvni stopari, postavime se za ne. Maji stopa, rikame si, dalsi je nas. Hodina, dve, jde na nas zima a hlad, tak jdem na autobusku se zahrat. Od predavace listku si ptame horkou vodu do termosky na caj. Juu, parada. Neco k snedku, vycourat a zpatky. Stopujeme vsechno, protoze skoro nic nejezdi. O chvili nam zastavi prazdny miniautobus. Hodi nas (90km) na Ruta 40 a jdem stopovat pres krizovatku. Tam jsou uz dva izraelci a jeden francouz. Francouz se nam prihovara a chvili kecame. Za 15min ani jedno auto. Rozhodujeme se, ze pojedeme dal pesky na dalsi krizovatku (33km) cestou v pousti. Franciuz jde s nami i kdyz mu rikam, ze nam tim snizuje sanci chytit stopa. Cesta jde z vesela a hodne kecame, po anglicky. Po hodine a pul francouz musi odpocinout, my jedem dal jako masiny. Jee auto a na nem izraelci. O hodinu dalsi auto a v nem francouz. Jsme v rytmu leva-prava uz 4hodiny. Jee kamion, nezastavuje. Zoufali a znudeny uz ani nemluvime. Jee dodavka a zastavuje. Vyteseny bezime k ni. Kam jdete? ..Comodoro Rivaldy. Ty joo, toje 800km a odtud jeste 300km do Rio Mayo, ktere je naprimo 600km. Rikaji, ze tudy to jezdi vic, tak jedem s nima do Comodoro. Cestou na nekonecni Argentinske pampe nas zastavuje poskozeny terenak. Odtah, nemuze nastartovat. Ajeje, takto to bude hezke spozdeni. No nic, musime si pomahat! Chlapci s dodavkou to umi a dodavka tahne terenak 80kou po prasne ceste, ty joo a jaze se budeme vlect 40kou. Aha, asfalt a ono to vytahlo az na 110. Slusne! po 70km nechavame terenak na nejblizsi benzince a za moji pomoc s upevnenim lana o terenak jsme si vyslouzili kafe s croisantem. Valime dal a uz i pospavame. Do Comodoro prijizdime ve 3h rano. Vyhazuji nas na benzince ve stredu mesta. Tady blizko je autobus terminal s busem do Bariloche. Haha.
5.3. Zustavame na benzince az se rozedni. Pak s MHD se priblizime k Ruta26. Koukam, ze to mame jeste 5km a tak stopujeme za pochodu. To auto tam uz stalo, nebo nam zastavilo? Ptam se Katky, ale nevi. Jdu do okenka a ptam se, jestli jde na Ruta26. Moc nam nerozumi, ale ze muzeme nasadnout. Nasadneme a domlouvame se dal, "Ruta 26, para Rio Mayo?" Smeje se, ze odbocka je tady 300m, ale zenas tam uz hodi. Omyl, tak to dalsi krizovatka, aaa ta je uz dal! Heslovite sypu vsechny slovka co znam a libile se mu. Zataci nas smer a ze nas hodi k benzince za mestem na Ruta26, ze tam budou kamiony. Bylo to 40km. Jako vdaku mu davame mynci korunu ceskou. O chvili nam stavi Ford Ecosport s chlapikem co jde do Rio Mayo. Rika, ze z Rio Mayo nic nejezdi do Bariloche protoze tam neni asfalt a doporucuje nam zkratku. Valime 150kou, jen v zatackach zkusene pribrzduje, vyhazuje nas po 200km, uprostred pouste s 1,5l vody. Ty joo, v teto pustine nechci zahynout a nybrz ne na zizen. Rikam si. Za 15min nam zatavuje Ford focus. Jedou zkratkou smer Bariloche, ale konci 200km pred. Joo, krasa, jsme stastny, ze dnes budem blizko Bariloche. Vyhazuji nad u X a dem stopovat dal. Tam dalsi stopari, (Polka s Kanadanem), tak se stavime 50m za ne. Po 20min jim zastavuje osobak a pry az chceme, muzeme nastoupit taky. Jo, jasne! Je to kolumbijec, anglicky neumi, ale polka keca spanelsky jako mistni. Kolumbijec je z nas nadseny a zavaza Polku s Kanadanem k jezeru v NP Nahuel Huapi. Pozyvam ho tam na pivo, ale on ne, ze pozyva nas. Heh, to jsou zpusoby. Pak pokracujeme a jak nam polka dohodla, vyhazuje nas u pumpy 20km pred Bariloche, abychom tam zakempovali. Na pumpe kupujeme vytecny chleb a dle doporuceni pumpare, tady 300m se da kempovat u jezera. Krasa nadhera cely den. Usiname maximalne stastny i po 1700km za dnesek.
6.3. Rano jdem k pumpe po dalsi chlebik, zavreno. Stoji tam nadupany terenak s cernymi skly a u neho farar. Hmm, pohrebak do terenu to nebude! Dem k ceste stopovat. Z pumy vyjizdi terenak a blika na nas. Prekvapeny a nateseny jedem k nemu, ze nas svezou do Bariloche. Kecame, ja prikivuju, ze jsem taky katolik a keca se spanelsko anglicky. U Bariloche jdou do neceho jako Makro, jedem taky. Z regalu vyberame skoro o polovinu lacinejsi potraviny, ale jen ty co nejsou v krabicovem baleni. Super lacny nakup, krasa. U pokladny nam chybi 30peso, farar nam to zaplatil. Ale davame mu Eura aby netratil. Pak nas zavezou k Argentina airlines a cestou nam ukazuji i mistni baziliku. V airlines prebukovavame letenky na odlet z Bariloche, protoze do Santiaga to nestihneme. Pak info centrum, foto na namesti, vyber penez a jedem do restaurace. Dam si poradny steak a Katka nejakou zapecenou bramborovou tortilu se zeleninou a Argentinske pivo. Pri cekani na jidlo pokecame s 88r Svicarkou co tady zije jiz 50let. Pak nakup, zmrzlina a jedem MHD na okraj mesta stopovat. Tam nam po hodine zastavi mistni ranger. Jede predpisove 80-hruza, vsichni nas predjizdeji. Zastavuje na dlouhe klikate ceste pred banou do lesa. Popojedem dal, at nestopujem v zatacce. 30min, a nik nam nezastavuje. O chvili nas ranger, ze jede dal i s nakladem a tak se znovu vezeme. Vystoupime ve Villa La Angostura a jedem na kraj mesta. Nikdo nezastavuje a to je uz kolem 20h. Okukuji kde bychom zastanovali. Jee Chilsky terenak a zastavuje. Hadzu batohy na korbu a pry my taky. Vzadu na sedadlach vezou dve male deti. A jeje, to uz zname, ale souhlasime. Frcime jako o dusu, vzadu to pekne hadze a v zatackach piskaji kola. Doufam ze vi co dela kdyz veze deti a zenu. Prijizdime na hranici. Uz cestou tlacime ovoce do sebe, protoze jsme zapomeli na zakaz prevozu ovoce, zeleniny, masa a mlecnych vyrobku. Colnicka objevuje okurky-vyhodit, zatim je dava bokem. Litrove baleni jogurtu, dava bokem a ja pri vykladani zavaluji jogurt ostatnima veci. Po dohrabani nam prikazuje jet vyhodit jen okurky. Katka je odnasi do odpadku pres silnici. Sbalime to zpatky a sedame uz na sedadla mezi deti. Jee, teplo a mekoucko. S Kac probirame co jsme vyhodili. Rikam, jogurt je zachraneny, salam a syry si nevsimla, takze jen okurky. Kac rika ze ne a vypuci vetrovku. Tys je strcila do rukavu? ..a jen se usmala. Pak kecame, kam ze to jedeme. Oni, ze do Quemchi. To je kde? Ptame se. Ostrov Chiloe, odpovidaji. Jee, my chceme na Cola cola plaz. Takze puvodne smer Osorno a je z toho ostrov Chiloe, no paraada. Domlouvame, at nas vyhodi na benzince v Ancudu i kdyz je jiz pred pulnoci. Za Puerto Montt je trajekt a pri placeni nemaji drobne, tak prispivame. Na trajektu jedem ven a pripravujeme Katcinho medvidka Teddyho pro deti a obrazek sv. Krystofa s modlitbou pro cestovatele, jelikoz maji v aute zaveseny ruzenec. V aute jim to davame a vyjizdime z trajektu. V tom nam rikaji, jestli bychom nejeli k nim dom a prespat. Prekvapeny a poteseny to prijimame. Jsme u nich, pomaham vykladat veci z auta, ukazou nam pokoj, dame sprchu a dem do hajan ve 2:30.
7.3.Quemchi je nadherna klidna rybarska dedinka. Nasadame na bus, smer Castro. V Casto okukneme dreveny kostolik (UNESCO), palafitas-domky na kulech, dame si pan cremosa, neboli neco jako vdolecek plneny tvarohem na sladko a pak berem bus do Cucao.
8.3. Stanujeme v mistnim kempu a rano vyrazame na 5h trek ke zname plazi Cola Cola. Prechazime jinou plazi asi 2h, pak brodeni rekou kde kravy poziraji vyplavene rasy, hup pres kopec, dalsi plaz, brodeni, jeste vetsi hup pres kopec a jsme tam po 5 a pul hodine. Cola Cola je fajn, ale asi nejsme plazove tipy a tak po 2h nic nerobeni vydame dal k refugio Anay. Musi se pres dzungli a za nami jdou dalsi dva mladici. Dzungle zacina byt vic a vic hustejsi, ale vyslapana cesticka je jasna. Mladici otaceji po pul hodine, my jedem dal. Po vyse hodine cesty se blizi 20.h a je lepsi to otocit, nez spat v dzungli. Zpatky jsme zpet ve 20:45. Slunce je tesne nad morem a tak fotim panorama more se skalnymi utesy. Nadhera, idylka jako z filmu.
9.3. Dost nudy, jedem zpatky. Premyslime jestli jet na obhlidku kosteliku (v Chiloe je jich 13 v UNESCO a mnoho dalsich), nebo dalsi trekovani. Cestou po plazi je odliv a nachazime vyplavenou rybku (takovou stribrnou, zlatou jsme nenasli bohuzel) a krab plus mnoho mnoho krabych klepet - juu, to bude veeeca! Hezky stihame odvoz do Castra a berem dalsi bus do Ancudu-takze bude dalsi trek. Do prijizdime docela Ancudu a jedem prespat do kempu. Tam uvarime ryzi s rybkou na.cesneku a na cibukce a pak jeste ty krabi potvurky. Veca byla vytecna a skvele jsme se napapali. Dobrou noc.
10.3. Z Ancudu stopem do Chepu jelikoz v nedeli tam pry nejezdi bus-to nam rekl prodavac z fastfoodu na bus stanuci. 7km pred Chepu nas autostop vyhodi, ze tady oni nepokracuji. Cestou nachazime krasny obchudek s pletenyma vecemi z ovci vlny a delme dalsi nakup darku. Pak vesele dorazime na plaz. Tedy musime jeste projit 1h pres duny z posledni tsunami, pak dalsi hodka po plazi ke skalam. Ale tohleto je nejake hezci nez Cola.Cola, hehee. A tak ze zustaneme. Nadherny zapad slunce. Odlesk od more, slunce pres diru ve skale, pamoramat, hezky zbarvene skaly, ...
11.3. Rano, ze zkusime 4h trek pres dzungli do Pinuhul kde by meli by tucnaci a pak silnici do Ancudu. Ale dzungle je tak husta a vlhka, ze to fakt nejde bez macety. Po 20min trapeni to otacime i kdyz je cesta dobre proslapla. Zpatky do Chepu. Slapeme az do 14.h bez obedu, abychom meli vetsi sanci na autostop az za Chepu, ktere je docela rozlezle po krajine. Pak k obedu housky se syrem a pro me jeste pastika. Pak konecne autostop. Pry nas hodi az na hlavni cestu, protoze tu nic nejezdi. Na hlavni hned prijizdi bus do Puerto Montt. Zvedam na nej palec a zastavuje. Slaava, dnes se hezky priblizime ke Cochamo, kde chceme do lezecke oblasti La Junta, podobne Yosemitum. Z PM do Cochamo uz dnes pry nic. Chlapik na lavicce nam radi, jedte do Puerto Vares a odtud pojede bus do Cochamo jeste dnes. Naskakujem na rozjizdejici se bus do PV. V PV vystupujeme na konci mesta a slapeme dal ze neco stopneme. Mame malo vody a Kacka jde poptat do kempu pres cestu v zatacce. Kdyz zaleze, problikne bus Cochamo a ja nestiham ani jen mavnout. Eeej! Hlavne mame vodu. Dalsi bus uz nejel a my zastanovali u cesty na louce s ostruzinama.
12.3. Rano autostop do Espanady, pak nas nejkratsi 500m stop o kryzovatku dal a dalsi stop do Cochamo, ale az po obede. Nejak nam ty autostopy vychazi, az se v klidu najime. Hehe. Maly nakup na 3dny, fotka nadhernyho dreveneho kostela s pozadim jezera a kempujeme za dedinkou v kempu. Je zatazeno a prsi v prehankach. Tam se konecne osprchujeme a do vecera hodne kecame.
13.3. Rano vstavame az se sami probudime a jedem do udoli smerem La Junta, jen s malovanou mapkou bez udaju o vzdalenosti, nebo s casy. Premyslim nad trekem kolem pohori. Jeste na ceste se nam sam nabidne odvoz a jedem s nim 6km. Cestu pripravuji na asfalt a tak tam jsou na ni 100metrovniky .) Po zastaveni se ptam kolik je to pesky do La Junta, pry 5h. Cozee, tolik? "Si, si!" odpovida. A kolik je to dni cele kolem pohori? "ocho", ty brdo, rikam si. Ja myslel ze to dame za 3dni cele a ne ze za 8! Smeje se. Nuz co, jedem jen do La Junta, zitra side trip a pak zpatky do Cochamo. Jak uz jedem pesky, je to v dzungli a docela probrazdene a tak to jde bez hledanu cesty. Jelikiz tady 4dny porad prselo, o chvili vypadame jako prasata. Spoza stromy vykoukaji vodopady. Jedem dal, az nastoupame o 300m vys za tech 5h. Odrazu se odkryje spoza prorydle stromy skalni masiv a zirame. Jeste pul hodky a jsme na zelene louce jako z pohadky a kolem nas uz 4 skalni masivy, v dalce dalsi. Ty joo, Yosemity! Ty nam spis pripominaji jenom americti turisti, jinak nevim jak maji vypadat ty Yosemity. Slunce hezky hreje a polihujeme na trave a kochame se na tu krasu. Pak prani, koupacka, vecere a hajany.
14.3. Nemuzu vecer spat a jdu fotit hvezdy a hory ve svitu mesice. Neco z tohobude, ale chtelo by to spis stativ. Rano brzo budicek. Skadka snidane a vidime, ze ostatni jdou smerem do udoli La Junta odkud je nekolik dalsich cesticek. Puvodne sem chtel ke skalam Trinidad kde se leze, ale nic vic. Az ted kdyz vidim ostatni, tak menim plan. Vyrazime a hned bloudime, po 30min jsme dojeli k jeskyni. Vracime se kousek a dem jiny smer na Matelandii. Nevime co tam bude, ale casove je to pro nas abychom jeste dnes odjeli z kempu a priblizili se ke Cochamu. Z dzungle se dostavame nad husty porost a otvateji se nam dalsi vyhledy.Ani nevime jestli jsme spravne, ale je tady hezky a usedame na balvan po mensim boulderu :) Obidek, a dem zpatky.V kempu zbalime stan a dem jeste horolezeckou lanovkou pres reku k Refugio Cochamo. Tam senam tak zaliby, az to srdce rve ze musime dnes zpatky. Nuz co, duvod jeste se sem vratit a zalezt si na skalach.
15.3. Brzo rano budicek a frcime do Cochamo, abychom stihli zakladni nakup a bus. Bus ma zpozdeni hodinu a tak znudeny nasedame ve smeru Puerto Varas. Tam nakup v supermercadu i s 1kg Dulce Leche v akci. Vyrazime k dalnici na stop, smer Temuco a Villarica. Stopovat se nadari, jedno auto nas posune jen o 8km a tak vacer stavime stan u dalnice za sjezdem. K veceri testoviny a sladky banan. Ochutname z vanocni stoly co byla v akci a z chuti ji zbastime celou (cca 750g). Pak padne jeste jedna cokolada a nehnute usiname.
16.3. Stopujeme dal, protoze dopoledne nic nestavi. Rozhodujeme se, ze bereme i bus. Asi ve 14h zastavuje bus do Loncoche, odkud je Villarica jiz blizko. V Loncoche je oblibeny supermercado Unimarc a delame nakup na 7dni na trek Villarica travers. Bezim vybrat cash do bankomatu a Kac mava na me, ze mame vodu od tety tam pres cestu. Teta vysmata nam neco rika a jedeme k ni. V rukou drzi domaci chlebik a stastny s usmevem ho prijimame. Pak dem za mesto stopovat dal. Prijizdi bus Villatica a nastupujeme. Ve Villarica nam de dalsi bus do Puconu kde zacina trek. V Puconu zjistujeme ceny kempu a hostalu, mame jen 9000 peso, ostatny prachy musime odlozit na permit do parku. Hostal pry 7 na osobu, kemp 5, heh. Ujkovi z hostali nabizim 10000 za oba a ze chceme jen prespat, nic vic. Odvede si nas bokem a postupne snizuje cenu. Zduraznuju, ze mam jen 10. Da nam to i tak a hezky pokoj s manzelskou posteli. Varime jidlo, tepla sprcha a peru ponozky. Domaci zapina PC, ze muzeme na internet. Nefunguje mu to a ja se nabidnu, ze mu to opravim. Pak me vidi surfovat a nateseny pobiha kolem nas.
17.3. Vstavame tak normalne. Ke snidani polenta s rozinkami s dulce leche a kaficko. Cestou z mesta jeste potkame dva nasince a pak dem na nas posledni trek Villarica travers. Cesta strme stoupa, kousek nas sveze terenak, jinak 17km pesky. K nastupu LPcko doporucuje vzit si taxi za 20000, ale to je pro nas nakup jidla na 7dni, takze pekne po svych. V podvecer stojime na zacatku treku dle LPcka. Naberu 1,5l vody a jedem asi 40min dal, at se nam de zitra lepe. Stanujeme na hezkem miste mezi lavovymi proudy (zinjon) v nehezkem sychravem pocasi.
18.3. Noc byla klidna, jen mame zizu, protoze nas vsichni utvrzovali, ze je tam vody dost. Slapeme ze zinjonu k dalsimu zinjonu, krajina se moc nemeni a je pod mrakem. Az kolem poledne konecne voda a pred nami se to zacina zelenat. Prechazime lesem, dalsi zinjon a v nem citit zapach. Koukam kolem sebe a to zdochli kun. Dalsi les uz i s araucariami a dal dalsi hezci, plny araucarii. V nem slisime datla. Rozhlidneme se a jejdaa, tamto je! A tam dalsi, a dalsi... Jee, jaky velky. Kac konstatuje, ze to bude strakapud a s hezkou cervenou cepici. Na fotkach vam ho pak ukazu .-) Dnes to slo hezky, krajina mi prisla zajimavejsi, jen skoda ze mame porad zatazeno.
19.3. Start byl hezky a slo to. Kac si dala na drzku kdyz preskakovala potok a noha ji uklouzla. Po 14.h prochazime vetsi ricku z ledovce po strmem dlouhem klesani v araucaniovem lese. Jemne mrholi a vahame, jestli pokracovat, nebo zastanovat. Pokracujeme. Za 5min prsi a sprintem bezime zpet k ricce na super kemp placek. Stavime stan a zalezame. Araucarie teda nezadrzi dest ani na 5min, takze jsme promokli do nitky a mokro je i v stanu. Varime polivku a pak hrajeme karty, hru Duro. Vykoukne slnko, ale porad prsi - dnes uz oddych i kdyz jsme mohli byt dal o 4h.
20.3. Vstavame jeste za tmy, dnes to bude dlouhe a hodne nahoru, dolu. Pres les se derou louce slnka a dela to hezkou paru, coz louce uplne zviditelnuje. Zkousime to nafotit a docela se povedlo :) Pak prichazi obavany stoupak do sedla a z nej jeste hrebenovka. Vyhledy jsou neskutecne hezke, konecne nam preje pocasi. Vidime po prve cely vulkan Villarica a to v popredi i s Araucaniemi. Pod nohama beha nescetne nmozstvi jesterek. Davame obed jeste pod sedlem, protoze to chce nove sily. Pokracuji vpred, Kac foti o dusu a ja se soustredim jen na vykon. Hrebenovka je hezka, ale z obedu nezbylo nic a jim balik susenek. Kac ma dobrou naladu a snazi se me rozveselit, ja nereaguji. Valime dal az me to zacina deptat. Kac se de lehce a je hodne predemnou, ja postupne zpomaluji. Pak se dostaneme na nahorni plosinu. Kac se naha koupe ve vodopadu a se mnou to nic nedela - ajeje, to je fakt spatne se mnou. Dopuji se hroznovym cukrem, Kac me predbyha. Pod sedlem na me ceka u obrazu panenky z kameni. Konecne vytahuji fotak a postupne se mi lepsi nalada, ale musim jet hodne pomalu.Uz mame vyhled na lago Azul, ale musime k nemu zleva pres sedlo v 1919, nejvyssi bod nasi cele cesty. Pomalou chuzi to zvladam a bavi me uz fotit. Pak sestup, nove horizonty a po 20.h jsme v kempu u Lago Azul. Byl to nas nejdelsi den na treku a s nejvyssim prevysenim soucastne.
21.3. V kempu vstavame prvy jeste za tmy. Snidane a balime kdyz uz slunko zacina vykoukat nad horizont. Dem do stopy, ale hodne se zdrzujeme focenim - je idealne svetlo a pacasi. Lago Azul, ztuhly proud lavy, step, prechod sedla, lago Blanca, prechod po hrane kuzelu zasypane sopky, vyhled na Villaricu a konecne i majestatny Lanin. Spousta nadherne prirody v uzasnych barvach. Dle Lonely Planet jsme projeli jiz 1,5 dne a v 15h nas ceka prechod dalsiho dne jeste dnes. Doplname cukr abychom to zvladli, poustim pisnicky, at nam cas lepe ubehne. Posledni hodinu bychom meli naklesat 300m, ale uz hodinu dem jen traverz v 1000m.n.m. tlacim do sebe vsechen cukr co mame. O chvili slisim auto a jak se mihne mezi stromy. Jee, civilizace, slava! To klesani je jiz na silnici a ne v terenu a tak dusevne posilen mi to uz jde z lehka. Kac nalezne ze serpentin silnice zkratku, parada. Jee, dalsi, jedem. Hmm, nejak jsme se ztratili a bloudime. Ne a ne najit silnici. Slisim auto, tam tim smerem. Pres ricku, houstinu a 70 st strmak splhame drzejic se vetev. Silnice a uz jen kousek do finishu dneska.Veru, hezka tecka.
22.3. Krasne jitro, dnes chceme do termalu.. Po snidani a sbaleni jedem k CONF odhlasit se z treku. Chvili pokecame, zjistime pocasi - bude nam prano slunicko na nejblizsich 5dni a jedem stopovat. Po 1,5h nam stavi policajti i s majakem. Rezeme zatacky jako na zavodech, terenak hezky houpe a jsme v Currarehue az u supermercado Katty. Nakup na 2 dny i s vinkem Malbec za 44Kc. Pak bus o 3km dal k Termalu Currarehue. Platim 800, ptam se proc tak moc a ridic ze ma takovou minimalni sazbu. Spomenu si na ceduli v jinych autobusech a platim. Skoda jen, ze mistni se vezou takovou vzdalenost zdarma, protoze z nich nik neplati. Termal v prijemnem prostredi lesa, budova hezka ze dreva a cele to vypada fungl nove. Ptame se na cenu, ..7000 na osobu a jen termal koupel, masaze dalsich 10. Berem jen koupel, na vic nemame. Koupacka prvotridni. Teplota vody, uzasnych 37 st. Plavame, splouchame, oddychujeme. Pak dem na kafe. Dle cenniku vyberam pivo a kafe, navic nemame cash a karty neberou. Vytecna kava, docela fajn pivko. "Platiim", prinesou ucet a tam o 1000 pesos navic. "Coze, jak to?!" Pry, to pivo mam "grande" a v cenniku je "poko". Rikam sorry, ale na to jiz nemam a ze me mela upozornit ze dostanu "grande". Odejede nekam a vrati se s usmevem a uz mam ucet za 2400 jak ma byt. Jeste se ji omlouvam. Dem znovu do bazenku a tam mi dochazi jak me jiz 3. krat po sobe chcteli obrat - parchanti! Autobusar mistnch necashuje z 3minutovy prevoz, termal mel stat 5000 jak rikal zrizenec z CONF a ted to pivo, ktere sem mel skutecne jen "poko", jelikoz "grande" je 960ml. Nastvany na ne odchazim aspon s pocitem paradni ulevy po tolika trecich. Stanujeme o parceli dal pod jabloni.
23.3. Vcasny budicek, dnes chceme do Argentiny a idealne nekam pred Bariloche. Stopujeme, ale vsichni jedou jen kousek. Vyuzivame i to. Po 4. autu jsme se posunuli o 40km az na hranici Chile-Argentina. Hranici prochazime pesky az na ARG stranu (cca 1km). Tam nam po chvilce zastavi terenak ze jestli chceme, muzeme na korbu. Jedou do San Martin (asi 100km) a tak souhlasime. Kolem prelita policejni vrtulnik a o chvili nas zastavuje na ceste. Ajeje, co asi muzou chtit?! Poliicajt docela mily a po prve v anglictine si pta nase doklady. Vse OK, ale budte ostraziti, mame tady nekde dva "dangerous" lidi a rozloucime se. Uff, nastesti zadny pruser. Vystupujeme z terenaku pred San Martin, doplnime vodu umistniho automechanika a dem hledat placek na stan.
24.3. Vcasny budicek. Dojidame 1kg baleni Dulce Leche. Chceme projit mesto a pak stopovat. Presun MHD do centra. Mesto je ve stylu drevenych domku a kameni, je to tu moc prijemne a libi se nam tu. Na infocentru ziskame mapu mesta, dem na nakup, v 11h dame obed (cerstve bagety s maslem a salatove listy-jednoduche, ale vynikajici!) v parku na namesti, prectu si SMS a emaily k Jozefovi a pak presun za mesto stopovat. Stopujeme u nadherneho jezera. Nejak nikdo nezastavuje i kdyz jezdi hodne aut a tak zacnu vyrezavat do pripraveneho dreva nasi pamatku na Patagonii. Po 2h stale nic. I dalsi pul hodku to vzdavame a dem kuk jak jezdi bus a jestli vubec pujde v nedeli! Bus jezdi ama i hodne vnych mist, ale nerezervujeme ho. Dem jeste vybrat cash do bankomatu, koukame jestli maji darky co nam chybi a vyberam restauraci, kdybychom nic nestopli, kam bychom se pak jeli najist. Pak se vratime ke stopovani. Lidi z aut uz nejak komunikuji s nami, obcas nekdo zastavi, ale nic vhodne :( Po hodine a pul je Kac tak znudena, ze rovnou nahodim bagel na zada a jedu do mesta. Kac me pak dozene. Je jiz skoro 17h a bude lepsi se najist. S prekvapenim zjistujeme, ze maji vsechy restaurace zavrene a ve meste hraje hudba jako na nejakem festivalu. Hmm, Kac navrhuje uvarit si polivku. U jezera si navarime, snime to a dem jeste na breh kochat se okolim. Pak Kac zahlasi zeby jiz sla spat a tak jiz docela brzo, pred 19h stavime stan. Dobrou noc.
25.3. Noc byla hlucnejsi, ale ja se vyspal. Jak Katka? ..ani se neptejte. Ke snidani litr jogurtu s 0% tuku a neco jako babovka se zelatinovym ovocim - slava chemikum! Autobuska, kavomat se porouchal a tak dem do centra na kaficko. V cokoladovne moc hezky zarizene si dame espresso a hot chocolate, coko bonbonik je bonus a hodne nam to zveda naladu po ranu. Maly nakup a sup na 4h cestu do Bariloche. Uz vime proc nikdo nejezdi autem do B. Sotolinova cesta pres horsky prechod a jeste 10-15cm prachu z mistni sopky. V B hledame ubytko cestou z bus terinalu k centru. Jedna pani spejskem nam nabizi za 70, coz je bezna cena. Navrhuji ji 50, ale rika, pojdte se na kouknout a tak dem. Ubytko v baracku 5min od centra, v prumeru, takze spoko. Rikam, ze za 50 bereme, snizuje na 60, opakuji 50 a prikyvne. Pak se ptam, jestli nam muze oprat, rika, ze za 25, rikam, ze mame poslednich 15 a bude se prat. Jde to hladce a s Kac semoc tesime ze mame ubytko a bude vyprano do letadla. Sprcha a sup do mesta. Nedelni msi sem nestihnul, jelikoz je uz 17h, tak dem na jidlo, vegetarianske dle libosti Kac. Ale ta restaurace v nedeli neprovozuje a tak vyhrava steak Bife de Chorizo con fries a pro Kac Ensalada grande, plus mistni pivo Quilnes pro oba. Pak maly nakup v supermercado La Anonima a dem dom. Vecer si otevreme vyborne vinko Santa Ana a bastime mistni syr queso Reggianito. Chvili pokecame s domaci pani a hajde do hajan na posledni noc v Patagonii.
26.3. Mleko a pecivo s medem ke snidani a Kac oblibeny bily jogurt. Pak do mesta na posledni darky. Pro sebe kupujeme ARG vinko, syr, calafate marmeladu a dulce leche, aby nam v Praze nebylo za tim vsim smutno. Ve 14:35 odlet do Buenos Aires. V BA mame cas 12h a dem do centra pokukat. Stmiva se a jsme na krasnem vlakovem nadrazi Estacion Retiro. Vychazime odtud a na ulici se povaluji bezdomovci. Jeden mladik, nam de naproti a zacina mluvit na nas (coz uz zname). Ja na nej zarvu "keep out", az ho mykne, a vraci se. Kamaradi, nebo spis rodina se mu pak smeje. Kac se samozrejme lekne a radeji by se vratila do bezpeci letiska. Premluvim ji, ze pujdem metrem jeste na namesti Plaza de Mayo a Plaza Congreso. Krasne retro metro perony a neda mi nefotit. Kac me kryje i kdyz nikoho nezajimame. Fotim. Na namesti Plaza Congreso dem odfotit jeste jednu sochu z druhe strany. Tam nam de naproti jiny mladik a zacina mluvit, Kac se silnym hlasem jakz sem jeste nezazil zarve na nej "Vyser se na to!". Ten zakoula ocima a v leku de od nas. Mne prislo, ze byl opily a chtel cigaretu, ale ma smulu. Kac se jiz poucila a brani se jako lev. Pak cekame na bus a Kac nervozne kouka kolem sebe dokud nesadnem do busu. Na letisti usina jako beranek. Ja bdim do 3h, vymena na hodinu a pujdem na boarding.
27.3. Rano prelet do Sao Paulo. Bus do mesta a zpatky vyjde na 770CZK, tak zustavame na letisti. Sestre Edite pisu, at nam na Schwechat prinese z Bratislavy pulku chlebu, bily jogurt a makovy zavin - tesime se dom. Dame fajny obed a v 15h dem na boarding do Madridu. Naberame 1h spozdeni, nevime proc. Let v poho, ale ja ne a ne usnout a tak se prochazim ulickami kym ostatni spi.
28.3., 12:42 Letisko Viden, batohy mame cele. V 17h uz jen bus do Prahy. 22:27, uz sme tu, uz sme tu, uz sme prisli z vyletu!