Pražský klub dračích lodí

V sobotu 25. června proběhl první ročník závodů dračích lodí v Českých Budějovicích a my byli při tom. Nakonec...ale ze začátku to tak nevypadalo. Poslyště celý příběh.

Ještě týden před závody bylo příhlášených jen 12 lidí. Ale protože se jednalo o závod České ligy dračích lodí, který jsme chtěli podpořit a hlavně po předchozích zrušených závodech o téměř ojedinělou možnost závodit, tak jsme nakonec dali dohromady posádku 18ti lidí a ještě přizvali členy týmů MZV ať nás doplní. Ti k naší velké radosti výzvu přijali a do Budějic tak mohl odjet tým celkem 21 závodníků a závodnic.

České Budějovice - České Vrbné

Areál České Vrbné je nový a ve výstavbě. Na to se asi trošku pozapoměli organizátoři při plánování, protože v místě závodů tak chybělo běžné zázemí jako jsou místo pro převlečení, občerstvení, toalety atd. Aspoň že u mariny byla mola pro nastupování, řeka a dračí lodě, protože jinak by ty závody bylo dost o ničem. I to občerstvení ale nakonec bylo ve střednědalekém kempu a o zábavu taky nebyla nouze. Například...

...Na závody se přihlásilo celkem 10 týmů, ale jeden se rozpadl ještě dřív, než závody začaly:-) Členové tohoto týmu doplnili týmy zbývající. My jsme kupříkladu dopředu slíbili, že doplníme tým Chomutovských draků z Kamenčáku. Nás samotných ale nebylo dost a tak náš tým doplnili Alenka, Martina a Pepa z týmu MZV. No a během dne jsme se stále navzájem doplňovali. V zásadě se dá říci, že málokdo jel ve své posádce, stále někdo někoho doplňoval.

První jízda

Bohužel hned první jízda dám dala jako soupeře Chomutováky, které jsme tak nemohli doplnit. Ale naštěstí sehnali náhradu jinde. Mohli jsme se tak vydat na trať v maximálním počtu 20ti pádlařů včetně MZV a s Hermionou na bubnu. Z mariny se vyjelo na vzdutí nad komorou a jeli jsme proti proudu na start 200 metrového závodu. Závodní trať na šířku zabrala celou řeku a dráhy tak byly na levém břehu, uprostřed a na pravém břehu. Proud nad jezen nebyl příliš silný, ale byl. Daleko více však vadil vítr, který foukal přímo proti směru jízdy a nejen že brzdil, ale rozstřikoval vlny od pádel.

První jízda se nám příliš nepovedla. V konkurenci Chomutováků a místních "Dopravní podnik České Budějovice" (kteří mimochodem měli krásné dresy, červená a bílá trička a vypadali tak jako výstražné značky) jsme obstáli. Tempo ale bylo vražedné a přes veškerou snahu se ho nepodařilo snížit. Ale těžko snižovat tempo, když vás na první lavičce loď kope rychlejším tempem, které jede zadní část lodi. Takže sice výhra, ale horší čas.

Druhá jízda

Vzhledem k výbornému rozlosování jsme tuto jízdu jeli hned po první jízdě. A jako bonus jsme si ještě museli vystoupit a přesednout do jiné lodi. Alespoň jsme tohoto času využili a snažili se maximálně si odpočinout. V této jízdě jsme stáli proti dvěma papírově nejsilnějším týmům - Satanům z Doubí a Dragonům z Malše. Oba týmy byly sbírkou klenutých hrudí a širokých ramen převážně nebo zcela mužských posádek. Naproti tomu naše krásná posádka složená převážně z žen a dívek byla ozdobou rozjížďky.

Tempo této jízdy bylo mnohem lepší, ovšem start - naše slabé místo - nás opět nepodpořil a my opět dojeli XXX. Ovšem jelo se na čas a tak bylo potřeba vědět, jaký byl čas rozjížďky. Bohužel ani tady se nám nepoštěstilo a čas by takřka shodný.

Mezijízdy

Před třetí jízdou jsme měli trošku času. Někteří proto skočili do lodi a doplnili Chomutováky v jejich druhé jízdě. Ostatní zůstali na břehu a fandili. Musím říci, že jet s chomutováky byl jiný zážitek než s naší posádkou. Jejich styl je dost odlišný od našeho, ale dlužno říci, že je rychlý a na krátkou trať vybroušený. Jelo se nám s nimi dobře a taky jsme i něco pomohli.

Na břehu se mezitím ladila taktika, měnilo se rozesazení posádky a exprimentovalo s figurkami woodoo. Vše za účelem dosažení lepších výsledků v závodech.

Třetí jízda
Už po druhé jízdě jsme byli trošku rozjaření. Jednak to bylo nedostatkem spánku, přemírou nových vjemů a pak taky možná tím, že jsme měli upřímnou radost, že zase po dlouhé době jedeme závody. Každý na to reagoval jinak: Jožo vytáhl pistolku na vodu, holky vytáhly domácí buchty, Lacík chvílemi zapomínal nadávat. Mojíto si dělal značky (omočítovával kde, co) a Milhauz si hrál na razítko. Zkrátka jsme blbli a bylo hooodně veselo.

Na vodě o něco míň, protože foukal vítr, byla tam zima a věděli jsme, že musíme pořádně zamakat, jestli chcene postoupit. No a představte si, že náhodný los nám opět přihrál Malše Dragons a Dopravní podnikavce z ČB. Náhoda jak v Chomutově by se člověku chtělo říct...

Našemu týmu je ale jedno nad kým vyhrává a tak jsme i do tohoto závodu dali všechno co šlo. Někdo možná i to co nešlo. Tuto jízdu jsme vyhráli, notně povzbuzování Šárkou, která zaujala své místo na bubnu. Dojeli jsme do cíle a čekali na vyhlášení časů. Ten pro nás vypadal dobře, ale celkově časy byly hodně těsné a tak jsme s napětím čekali na dojezd ostatních týmů.

Ze samého napětí opět někteří z nás doplnili posádku Satanů, nebo Chomutováků, protože jednak jsme to slíbili a druhak to bylo lepší, než nervózně čekat na břehu a chladnout na větru. Mezitím jsme také vyslovili hypotézu, že čím více blbneme, tím lepší máme výsledky.

Sčítání časů
Organizátor sčítal časy a my čekali výsledek. Nakonec jsme skončili na průběžném 5. místě o pár setin za Chomutováky a ve skupině s XXX. Na jednu stranu nás mrzelo, že jsme se neprobojovali do elitní první trojky, ale naše časy tomu neodpovídaly. Tak jsme byli rádi i za toto a duševně se připravovali na naše finále. No a zase jsme trošku blbnuli.

Naše finále

I v něm se stalo, že jsme jeli s Chomutováky. Takže bohužel nebylo zbytí a opět jsme doplnili jejich posádku. Tímto se omlouvám Lacíkovi a Aleně, že "museli" odjet finále s jiným týmem. Ale na druhé straně jsem rád, že jsme splnili svůj slib daný Chomutovu a doufám, že nám to někdy někdo přičte k dobru.

Před samotným nástupem jsme si opět dali rozcvičku, tentokráte taneční - zumba pop disco macarena free style - a opět nutné razítko. Tentokráte to bylo na efekt - bylo třeba pořádně zablbnout, abychom porazili konkurenci. Trošku jsme se tedy rozdováděli a málem nestihli vlastní start závodu :-) Ale moderátor nás vyvolal včas, abychom jeli. Doslova řekl "Prosíme Chomutov, Mátohy, Pražský klub dračích lodí aby nasedli do lodí." Tak jsme se my mátohy sebrali a šli to vyhrát.

Finálový závod se nám povedl. Ne tedy tolik jako třetí jízda, ale přeci dobře. Dost dobře na to, abychom vyhráli a ukradli tak Chomutovu průběžné 4. místo. Brambory jsme tedy byli my. Zároveň to pro nás znamená cenné body do celkového bodování ligy, kde se již začínají rýsovat favorité. Ovšem ještě budou ligové závody a jsou tu ještě i další posádky, které jistě do celkového pořadí promluví.

Pražští draci se radují
My jsme měli odjeto a šli jsme se podívat na finálový závod. Toto krvavé klání, které svedlo 3 téměř čistě chlapské posádky potřebovalo trošku pozdvihnout. Proto se náš klub rozhodl udělat mexickou vlnu. Udělali jsme docela mexické vlnobytí, ale běz větší účasti ostatních diváků. Ale nám to nevadilo. Užívali jsem si, že je to za námi a tančili a fandili a to i když závod ještě ani zdaleka nezačal.

No a když začal, tak jsme asi byli jediní, koho bylo slyšet. Naše sdružená akustická energie hnala lodě kupředu a nejvíce asi Satany z Doubí, kteří vyhráli.

Ceny a závěr

Bezprostředně po odjetí finále se předávaly ceny. Na jejich předání přijel osobně primátor města Českých Budějovic a dekoroval vítěze. Protože pro každého z účastníků bylo připravené upomínkové těžítko a diplom, šli jsme i my. I když to chvíli vypadalo, že se 4. místo vyhlašovat nebude... nějak nás vynechali. Ale my se nedali a nakonec jsme s vlajkoslávou šli pro cenu.

Pak byli odměněni ti nejlepší a to krásnými poháry ze skla. První ročník závodů v ČB byl u konce a týmy mohly jít slavit. I my jsme šli do střednědalekého kempu na pívo, párek a čokoládu, abychom tu naši hezkou medaili oslavili.

A ještě bonus na cestě zpět

Vyrazili jsme z ČB hromadně, že pojedme v koloně, kdyby náhodou něco. No a kousek za městem už volala Jitka, že tedy náhodou něco ano a jestli na ni počkáme. V obci Pištín jsme tedy zastavili a vyhlíželi Jitku, která nám za chvíli přivezla svůj vůz vytuněný o plandající výfuk.

Náš zkušený montér Jožo se chytnul nářadí a za pomocí všech ostatních jsme začali s opravou. Postupně se pod autem vystřídali Jožo, Grep, Pepa(MZV) a Milhauz a všichni si kroutili ruce na kroucení trubky výfuku. Nakonec se vše podařilo, zbylý výfuk byl provizorně připevněn a my pokračovali dále. Jitčino vytuněné auto (jinak též velmi nízko letící letadlo) si můžete poslechnout zde.

Viděl bych v tom jistou symboliku. Auto se může pokazit a pak je potřeba ho opravit. No a když je nás na to dost, tak si poradíme, pomůžeme, vzájemně se podpoříme a nakonec auto jede dál. A co taková dračí loď? I na té se může něco pokazit, nemusí nám to pokaždé jít, můžeme se hádat o techniku... i to je třeba napravit. Ale když je nás na to dost, tak si poradíme, pomůžeme, vzájemně se na tréninku podpoříme a nakonec jedeme dál. Takže příště jedeme vyhrát - a třeba i bez tlumiče :-)

Takže na závěr poděkování. Členům klubu, kteří jeli a dali ze sebe maximum. Členům i nečlenům, kteří pomohli splnit náš slib a doplnili Chomutovský tým. No a ještě jeden zvláštní členům MZV, kteří jeli, doplnili nás a umožnili nám tak po dlouhé době zažít opravdový závod.

Takže nashledanou přístě přátelé!

Seznam odkazů na galerie s fotkami:
GALERIE 1
GALERIE 2
GALERIE 3