Říjen roku 2004 se zapíše do historie Pražského klubu dračích lodí (PDBC) zlatým písmem. Právě tehdy byla zakoupena první vlastní a celkově třetí dračí loď v ČR. Projekt to byl od počátku precizně naplánovaný. Nejprve jsme si vybrali výrobce - loďaře Bena Pela z holandského Alkmaaru. Poté jsme rozbili prasátko a zjistili, že včetně dvou sponzorských akcí a významného příspěvku od spřátelené společnosti ST Microelectronics nám k celkové sumě ještě několik desítek tisíc korun chybí. I našel se mezi draky takový, který (nikoli za tučný úrok) zbývající sumu vypůjčil. Přípravy vrcholily a v pátek 8. října se vydala skupina čtyř pověřených osob (Martin, Kristýna, Vladan a Radek) na cestu.

Ta vedla nejprve do Drážďan, do kajakářského klubu, kde jsme v červnu na festivalu přespali a jehož členové nám slíbili zapůjčit dračí přívěs. Cesta s 12metrovým přívěsem probíhala hladce až do chvíle, kdy jsme kdesi na německo-holandských hranicích zabloudili a museli se v městečku poprvé otáčet. Bylo to vzrůšo, ale tehdy jsme ještě netušili, kolikrát se bude během cesty opakovat.

K Benovi jsme dorazili v sobotu dopoledne. Pohostil nás kávou z bývalých holandských kolonií a ukázal svůj krámek (dílnu má na druhé straně města). Loď byla úžasná - modrá, vyrobená z kevlar-karbon kompozitu firmy Plastex s precizně dodělanou dřevařskou prací. Byli jsme uneseni. Nádherné byly i hlava a ocas, buben z kůže čínského vodního buvola zněl rovněž náramně. S pomocí boží a několika Benových siláků jsme loď naložili na vozík a pořádně připevnili popruhy.

A jelikož jsme se rozhodli vynechat turistická lákadla Holandska, vyrazili jsme směr Frankfurt n. M., kde jsme přenocovali, a poté směr Drážďany.

Cesta byla nádherná, podzim se ukázal v plné kráse a my si to svištěli po sluncem zalitých poloprázdných německých dálnicích. Do Drážďan jsme se stavovali z jistého prozaického důvodu - potřebovali jsme si vypůjčit druhou loď na prezentační akci. Nutno pochválit našeho Forda Tranzita, který těch dalších 250 kg ani příliš nepocítil. A v neděli ve 22:00 se to stalo - první dračí loď PDBC slavnostně překročila hranice Prahy.

Popisovat podrobně další říjnové události by bylo příliš zdlouhavé, za zmínku však zcela jistě stojí první plavba, která se uskutečnila ve čtvrtek 14. října a vedla z Císařského ostrova k lodi Kristián, kde jsme provizorně zakotvili. Loď jela náramně. Poté se odehrál oficiální křest - od této chvíle to není jen tak ledajaká loď - je to Dragabundus I. Víkendová akce pro firmu UPEK proběhla rovněž bez větších problémů, krevní tlak všem zúčastněným ale stoupl v nočních sobotních hodinách, kdy jsme Vagabunda převezli do Říčan a hodlali uložit k zimnímu spánku. Že je loď dlouhá a těžká jsme věděli, ale že ji budeme přendávat přes plot (bohudíky ne s ostnatým drátem), to jsme nečekali. Přes mírné komplikace jsme nakonec úkol splnili na výbornou a Vagabundus již spokojeně dlí v klidu lesní zahrady. Všichni se již netrpělivě těšíme, až ho jarní slunce probudí a on hrdě vypluje po proudu Vltavy vstříc novým dobrodružstvím.