Pražský klub dračích lodí

První letošní komerční dračí tanec nás zavál na Slovensko, prý "Bratislava, nebo Trenčín prostě tam někde". Nakonec tedy Trenčín a konkrétně obchodně zábavní centrum MAX.

Naše putování začíná už tradičně v půjčovně dodávek, kde nám tentokrát Lukáš vyzvedl Nissana s velkým úložným prostorem. Na loděnici jsme do něj společně naložili draka, kostýmy a Lacíka a odjeli na sraz na Kačerov. Naložili jsme Richarda se Šárkou, Jitku s Hermionou a nakonec i Robina se spožděním. Sestavu pak doplnila Irina, která se tešila na svou taneční premiéru.

Popisem cesty Vás nebudu unavovat. Navíc jsem jí celou prospal, takže stejně nevím co se dělo :-) Pamatuji se, že jsme jeli po dálnici a pak že jsme stavěli před hranicí na oběd. A pak už jsme dojeli do Trenčína. Obchodní centrum leží poblíž centra, takže jsme tam auto i draka nechali odpočívat a vydali se do města na procházku.

Naším cílem byl Trenčínský hrad, který jsme se jako tradičně rozhodli adaptovat na klubovnu Pražského klubu dračích lodí. Je to trošku vysoko na skále, daleko od vody...na druhou stranu Váh je zde tak široký že sprinty jdou dělat na šířku a tak je možné omezit vliv proudu v řece. Ještě nad tím zapřemýšlíme. Každopádně vyhlídku z hradní věže jsme si nenechali ujít, je nádherná.

Po cestě zpět jsme oslovili místní slečny, aby nám udělaly společné foto. A tak se i stalo. Když uviděly naší vlajku, tak po nás chtěly ať v Praze pozdravujeme. Takže: "Ahoj višchni." Na oplátku jsem je chtěl pozvat na naše vystoupení. Řekl jsem jim, že vystupujeme s čínským dračím tancem v MAXu...tvářili se divně. Je na tom snad něco divného, když Pražský klub dračích lodí jede do Trenčína předvádět čínský dračí tanec?

Příprava k vystoupení
Obchodně-zábavní centrum MAX vypadá jako mnohá jiná zábavní centra. Zvenku ocel a sklo, uvnitř ocel a sklo, spousta obchodů a po chodbách se potulují zákazníci. I my jsme se chvíli potulovali a prohléželi si výstavu historických motorek.

Pak jsme měli sraz s naším koordinátorem a šli si prohlédnout taneční prostor. Ten byl jako tradičně malý ale to nebyl největší problém. Problém byl v tom, že ani jedno z našich připravených CD (a to máme dvě různá) nefungovalo. Operativně jsme se domluvili, že organizátor vše vyřeší a my se půjdeme převléci a připravit na vystoupení. V zázemí centra jsme se oblékli do kostýmů, připravili draka, přivázali jej šňurkami a přichystali se na vystoupení.

Vystoupení
Drak se vynořil z kanceláří v 17 hodin a začal se volně procházet prostorami centra. Všude budil obdiv jak dětí, tak dospělých. Po cestě jsme prošli přes restaurace, kolem čínského bistra, skrz obchody a šli jsme i do kina. Nevěděli jsme ale, jestli máme mít jeden lístek, nebo devět a tak jsme raději na projekci nešli. Parkrát jsme i zapozovali a nechali děti ať si draka pohladí a ať se s ním vyfotí.

Nakonec jsme došli na taneční plochu, kde jsme se dozveděli, že muzika nebude, protože ani jiné audio CD, ani flashdisk...nic nefunguje. Takže nám nezbylo nic jiného, než začít BEZ HUDBY. Bez ní a na malém prostoru se nedaly dělat zázraky. Ale aspoň jsme se pokusili to dělat tak dobře, jak to jen šlo.

Diváci sledovali, docela tiše a vubec nám nefandili. Bylo to takové tiché vystoupení. Teprve na samém konci se podařilo CD zprovoznit a tak do naší klaněčky začala hrát disco hudba. Tím pádem ale lidé nevěděli, že už mají tleskat a čekali co bude. Tak nám nezbylo nic jiného, než přidat. Přidali jsme začátek nové sestavy a předvedli ještě pár vylomenin, ale pak už byl opravdu konec.

A po něm jsme všechny pozvali na velké focení s drakem. Tedy hlavně s Jožem, protože všichni chtějí fotku s hlavou.

Asi deset minut jsme se tedy nechali fotit a pak jsme se šli ještě projít po centru. Také jsme se svezli drakem po eskalátoru. Škoda, že zrovna toto nemáme na videu, muselo to vypadat úžasně, když drak jezdí po schodech nahoru dolů.

Závěrem
Na konec jsme sundali snad všechny plakáty, které v centru náš tanec prezentovaly. Je na nich drak a Jožo v bojovné pozici. Vyzdobíme si s nimi klubovnu, dookud nebudeme mít jiné fotky s drakem. No a to už je vše. Cesta zpět s Lukášem řidičem byla svižná a tak jsme se do Prahy dostali před půlnocí. Děkuji Lukášovi za to že nás odvezl v pořádku tam i zpět a všem ostatním za to že předvedli tanec tak dobře, jak to jenom šlo.