Pražský klub dračích lodí

Jednoho dne, a není tomu tak dávno, dováděl malý chlapec na vltavském nábřeží. V tom spatřil plavidlo, jež mělo na své přídi dračí hlavu, trup tvořila samotná loď a ocas. Na chvíli se polekal, ale vzápětí se u něj opět objevil úsměv na tváři. Snad podvědomě tušil, že tento zvláštní tvor s rohy, otevřenou tlamou a vousy není nebezpečný a nemusí se ničeho bát. Zprvu si sice ještě nemohl vzpomenout, k čemu by tvář onoho podivného zvířete mohl přirovnat, ale když se na něj pozorně zadíval, vybavil se mu obrázek z jednoho časopisu. „Vždyť je to drak!“ zajásal. Pořád mu však vrtalo hlavou, jaký tento drak je, poněvadž byl jiný, jiný než doposud z pohádek znal …

A jaký drak vlastně je? Jaká je jeho symbolika?

Následující text je převzat z článku Evy Ondráčkové z časopisu Planeta Země 11/2010, s. 72-73: Draci obávaní, ale i uctívaní )

 Sedmihlavá potvora, chrlící oheň na všechny strany. To je podoba draka, která je nám nejvíce známá. Kdo by ale řekl, že drak má například v Číně ryze kladný charakter? V naší evropské tradici představují draci obvykle něco zlého, zatímco v Asii jsou symbolem moci, síly a štěstí. mnozí Číňané se dokonce rádi označující za jejich potomky. Nejspíše právě proto už téměř před 3000 lety vzlétli v Číně na oblohu první symboličtí draci z bambusu a hedvábí. Mezi draky ale nejsou rozdíly jen ve významu a symbolice. Každé „plemeno“ draka se liší také vzhledem. A jak je možné, že draci mají svoje místo v tolika kulturách najednou? Vědci se domnívají, že pověsti o dracích jsou staré jako lidstvo samo. Lidé totiž od nepaměti nacházeli kosti pravěkých dinosaurů, takže povídačky o obřích strašlivých plazech možná mají reálný základ.

ZÁPADNÍ DRACI

Draky znal i Homér

Asi první písemná zmínka o dracích se v Evropě objevuje už kolem 8. století př. n. l. v Homérově eposu Ilias. Všichni zástupci západních draků více či méně připomínají krokodýla nebo jiného impozantního ještěra, varana. Rozhodně to nejsou žádné sušinky. Jejich těla pokrytá šupinami jsou samý sval a šlacha. Většina z nich chodí po čtyřech, ale někteří i po dvou. V takovém případě jsou jejich přední končetiny mírně zakrnělé. Vzácně se ale vyskytují i draci beznozí, nebo mohou mít dokonce i šest a více nohou.

Vládci oblohy

Hlav by se u evropských draků člověk snad ani nedopočítal. Standardní drak se pyšní třemi nebo sedmi hlavami, ale mezi nimi se krčí i jednohlaví a dvouhlaví draci. Z řeckých bájí sem zavítal i stohlavý drak Ladón, na kterého si nikdo z lidí netroufl. Na hlavách drakům často rostou rohy nejrůznějších tvarů. Dračímu zbarvení rozhodně nevládne žádná uniformita. Najdou se v různých barvách i s různými schopnostmi. Někteří umí chrlit oheň, někteří umí zabíjet i jedem, nebo dokonce mrazem. Jedno mají ale společné téměř všichni, a to křídla. Jsou veliká a připomínají křídla netopýrů. Z evropských draků dělají pravé vládce oblohy. Také ocasy těchto draků se velmi podobají, jsou dlouhé, štíhlé a často pokryté ostny nebo jsou zakončeny velikým trnem. Ocas drakům slouží jako kormidlo při letu, ale také jako jedna z hlavních zbraní.

Dračí povaha

Západní draci moc dobrou pověst nemají. Kam přiletí, působí strach a zmatek a troufnou si na ně jen opravdoví hrdinové. Legenda o sv. Jiřím a draku například vypráví o útrapách města Cyrene v Libyi. Drak si udělal hnízdi přímo u pramene, který město zásobuje vodou. Aby obyvatelé města nezemřeli žízní, musí vždy draka od pramene odlákat. Posílají mu proto lidské oběti, které vybírají losem. Jednou los padne na princeznu, která je přes protesty krále drakovi předložena. V ten okamžik se ale objevuje Jiří na svém koni a draka probodne kopím. Právě tato legenda se dočkala mnoha uměleckých ztvárnění. Známe ji z mnoha soch i obrazů. Také Bible se zmiňuje o dracích jako o nepřátelských tvorech. V Janově zjevení v Novém zákoně drak svým ocasem smete z nebe třetinu hvězd a nakonec se z draka vyklube sám Satan. Ve středověké Evropě byla nevíra v draky hřích. „Kdo nevěří v existenci draka, nevěří v existenci Boha!“ hlásali kněží.

VÝCHODNÍ DRACI

Jako hmyz nebo hora

Asijský drak se svým vzhledem od toho evropského mírně liší. Spíše než jako krokodýl či varan vypadá jako had. Jeho velikost i vzhled jsou hodně variabilní. Údajně může být maličký jako hmyz, ale také obrovských jako hora. Mívá mohutnou hlavu s velkými ostrými zuby a dlouhými vousy a hřívou. Může být úplně beznohý, ale často mu z jeho dlouhého štíhlého hadovitého těla vyrůstají čtyři nohy.

Zvířecí koktejl

Podle čínských bájí by měl být správný drak podobný devíti tvorům. Měl by mít rohy jelena, hlavu velblouda, oči démona, krk hada, břicho podobné škebli, ploutve kapra, drápy orla, tlapy tygra a uši krávy. Další autoři uvádějí ještě podobnost s dalšími zvířaty. Podle některých by měl mít hlavu a nohy vola, vousy potkanů a mozek opice nebo břicho králíka, tělo hada a čenich prasete. Křídla u asijských draků příliš „nefrčí“. Když už vzácně nějaká křídla mají, jsou poněkud zakrnělá. Asijští draci ale umějí létat i bez křídel. Tu a tam kolem asijského draka na obrazech i sochách zazáří blesky.

Vládci deště

Asijští draci mají úplně jinou náturu než jejich západní příbuzní. Přes svůj děsivý vzhled jsou velmi mírumilovní a symbolizují klid a řád. Nejspíš právě proto si draka zvolily do svých erbů skoro všechny vládnoucí dynastie Číny. Asijští draci jsou vodní tvorové. Dokážou ovládat počasí, a tak si je asijští rolníci zvolili za své patrony. Asijští draci zvládají i mnoho jiných kouzel. Umějí měnit podobu, a mohou se stát dokonce neviditelnými.

Dračí perla

Přesto, že se asijští draci rodí ve vodě a jsou tedy skvělými plavci, umějí také létat. K létání jim ale většinou neslouží křídla, ale magická perla, kterou mají schovanou buď pod jazykem, nebo přivázanou pod bradou. S ní si mohou vlnivými pohyby jen tak proplouvat vzduchem. Tato perla drakovi také zajišťuje prosperitu, bohatství a moudrost. Drak si ji ale musí ostražitě hlídat, v legendách totiž bývá častým cílem podlých lupičů. Na rozdíl od západních draků chrlí východní draci oheň z tlamy jen velmi výjimečně. Dech východních draků je dokonce léčivý. „Zde budete v bezpečí“, značí drak nad vchodem čínských staveb jejich návštěvníkům i obyvatelům. Kromě toho, že na ně ze střechy dýchá svým zázračným dechem, bdí nad celým domem a brání požáru. Je přece vládce počasí, a tak dokáže zkrotit blesky a přivolat liják, který oheň uhasí.

Buddhova odměna

Drak není jen vládce počasí, ale i vládce roku – nejblíže s letopočtem 2012. Podle čínské legendy totiž Buddha pozval všechna zvířata ze svého království na svou oslavu. Nakonec se ale dostavilo jen dvanáct z nich: krysa, buvol, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a vepř. Buddha se jim za jejich úctu k němu odměnil. Každého z nich ustanovil vládcem roku. Zvířata se tak ve svém vládnutí střídají ve dvanáctiletých cyklech a údajně svými vlastnostmi ovlivňují povahu lidí, kteří se v jejich roce narodí. Děti narozené v roce draka tak budou oplývat silou, zdraví a energií.

[Přiložené fota byla pořízena v kostelech v Aarhusu a Roskilde v Dánsku a v Námořním muzeu v Brémách]